Moje začátky na Novém Zélandu

Po více než dvaceti hodinách letu jsem vystoupil v Aucklandu. Bylo brzké ráno, vzduch voněl mořem a já si uvědomil, že jsem na druhém konci světa sám a s kufrem. Co teď? První týdny jsou na každém novém místě nejtěžší. Tady je, co jsem musel na Novém Zélandu zařídit na začátku a jak jsem to zvládl.

Den 1–3: jet lag a hostel

Prvních pár nocí jsem strávil v hostelu v centru Aucklandu. Jet lag mě držel několik dní – Nový Zéland je proti Česku posunutý o 10 až 12 hodin. Pomohlo jít hned ven na slunce a usnout až večer místního času. První dny jsem chodil po městě, vyšel na sopku Mount Eden a poznával lidi v hostelu. Víc o městě v článku Auckland.

IRD číslo: bez něj nepracujete

IRD číslo je daňové identifikační číslo. Bez něj vám zaměstnavatel strhne nejvyšší daň. Žádá se online na stránkách Inland Revenue a potřebujete k tomu pas, vízum a novozélandský bankovní účet (nebo potvrzení o jeho založení). Mně číslo přišlo zhruba do týdne.

Bankovní účet a SIM karta

• Banka: založil jsem si účet u jedné z velkých bank (ANZ, ASB, BNZ, Westpac, Kiwibank). Někdy je potřeba doložit adresu – stačí adresa hostelu.
• SIM karta: předplacenou kartu koupíte v supermarketu. Nejlepší pokrytí mimo města má podle mé zkušenosti síť One NZ a Spark.

Hledání práce

Chtěl jsem cestovat a fotit, ale také jsem potřeboval vydělávat. Nejrychlejší cesta je sezónní práce. Hledal jsem na Backpacker Board, ve facebookových skupinách a na Seek. Nakonec jsem zamířil do Bay of Plenty, kde začínala sezóna sběru kiwi – víc v článku práce na Novém Zélandu a sběr kiwi.

Koupě auta

Na Novém Zélandu bez auta skoro nemůžete cestovat. Autobusy jezdí jen mezi městy a ty nejkrásnější místa jsou daleko od nich. Koupil jsem auto a přestavěl ho tak, abych v něm mohl legálně spát. Celý proces popisuji v článku nákup auta a přestavba podle self-contained certifikace.

Co mi nejvíc pomohlo

• Lidé v hostelech. Backpackeři si navzájem pomáhají – kde je práce, kdo prodává auto, kam jet. O komunitě píšu v článku backpackerská komunita.
• Otevřenost. Novozélanďané (Kiwis) jsou neuvěřitelně přátelští. Stačí se zeptat.
• Trpělivost. Ne všechno vyjde hned. První práce, první auto i první bydlení chtějí čas.

Pocity z prvních týdnů

Byly chvíle, kdy jsem seděl v hostelu a přemýšlel, co tu sakra dělám. Daleko od rodiny, bez práce, s penězi, které rychle mizely. Ale pak jsem jel poprvé podél pobřeží, uviděl první vodopád v pralese a fotil první západ slunce nad Pacifikem – a věděl jsem, že to bylo správné rozhodnutí.

Jak to celé začalo, se dočtete v článku jak jsem se vydal na Nový Zéland.

Časté otázky